NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

poezie

1646428570-nahled-people-g9b75fc428-1280.jpg

Pane prezidente.

 

Jsem Češka.

Bojím se.

Jen tak obyčejně.

Dneška.

 

Pane prezidente.

Vy mě pochopíte.

 

Já chci jen kousek štěstí.

Osobně nikdy jsem nezvonila na náměstí.

 

 

Nikdy neměla jsem své klíče.

Upřímně?

Nikdo už nechce slyšet více.

 

 

Pane prezidente.

Jsem Češka.

 

Zajímá to snad někoho?

Dneska?

 

Tak snad jediné, co mám, je jizva od anděla.

Jen tak odhodlaná.

 

 

Věřte mi.

Dneska mnohem více než včera.

 

 

 

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 2 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 04.03.2022
1644342816-nahled-tulips-g5a3c53ce6-1280.jpg

Právě tato slovíčka má obsahovat básnička:

tulipán, držgrešle, alpa, obaly, risk, koloběžka, záclona.

 

Ani nevím jak, včera vyvolal jsem hádku.

Prý jsem držgrešle a lakomec a urazil jsem její matku.

Ani jsem si nevšiml v tom zmatku,

že zapomněl jsem popřát tchýni k svátku.

 

Jarmila je její jméno,

že zazdil jsem to, bylo mi vyčiněno.

Nejsem necita a ani hrdina.

Pochopil jsem, že čas omluv právě začíná.

 

Vešel jsem do obchodu a neměl žádné plány,

do očí mě ťukly dva vadnoucí tulipány.

Koupil jsem ji taky alpu na revmatické zábaly,

k tomu v akci přibral vánoční obaly.

 

Natěšený rozjel jsem svou koloběžku z kopce,

s velkým riskem dorazil jsem do tchýniny obce.

Zpozdil jsem se čtyři dny, tchýně byla nerada.

Prý co jsem to za zeťáka, vždyť dnes má svátek Milada.

 

Co Vám budu povídat, byla to pěkná pohroma.           

Ze vzteku ji od cigára chytla celá záclona.

Dobrovolní hasiči zasáhli však včas.

Ještě za mnou volala, ať mě vezme ďas.

 

Poučení z toho plyne jediné:

Pište si vždy upomínky

pro klid v celé rodině.

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 08.02.2022
1642705788-nahled-young-people-gb81a6ebdb-1280.jpg

Můžete si říkat, co jen chcete,

cítím se divně v dnešním světě.

Všichni známe, jak nás zocelí

setkávání s rodinou či přáteli.

 

Potkat se v kavárně, na horách, u vody.

Nabídnout šlehačku i jahody.

Poklábosit se sousedy.

Prolomit občas tuhé ledy.

 

Před dvěma roky přišel březen.

Chápali jsme, že za kamna vlezem.

Co je ovšem pecka,

sedíme tam ještě dneska.

 

Mě ovšem nejvíce chybí NOS – ten určitě nás zachrání.

 

NOS – Neotřelá Osobní Setkání.

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 1 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 20.01.2022
1640965954-nahled-wine-g35a6d9df1-1280.jpg

Sedím spokojeně, a přesto nervózní jsem malinko,

neboť za chvíli zaklepe nový rok – ještě je to miminko.

 

Co přinesl nám ten, co právě odchází?

Spoustů radostí i nesnází.

 

Pláčeme občas ve svých snech,

po těch, co odešli na druhý břeh.

 

Zároveň ve svém okolí vítáme děti nové.

Nevíme, zda budou bojácní či hrdinové.

 

Mezi nemocemi a problémy hledáme padáky.

Přijdou vždy, když už je nečekáme - zázraky.

 

Přátelství, práce, koníčky, zázemí – pyšní se různými jmény.

Zdraví, láska, domov – potřebují je všichni. Muži i ženy.

 

A tak se loučím s rokem, co právě vrátka zavírá.

Budeme spolu než odbije dvanáctá hodina.

 

Pak utřu slzu poděkování

a vyslovím tiše vroucí přání.

 

Pro všechny mé blízké a přátelé,

ať každý sklidí to, co zaseje.

 

Ať vyklíčí Vám na Vaší srdeční zahrádce

vše co potřebujete, aby jste se cítili jako v pohádce.

 

Kytičky zdraví, štěstí, lásky a objetí.

Jak budou vonět zatím nemám ponětí.

 

Přejí Vám v krásné zítřky víru.

Každému z Vás vnitřní sílu.

 

A až potkáte lásku – krásnou vílu,

žijte spolu láskyplně v míru.

 

Veselé se objímejte.

Se všemi kolem se hodně smějte.

 

Chovejte se, jak se patří.

 

Jednoduše – buďte šťastní.

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 1 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 31.12.2021
1637095737-nahled-autumn-ged695057e-1280.jpg

Dny, kdy listí sněží na pohádkovou zemi

jsou právě ty, kdy v horku zima je mi.


Dny, kdy sněhová peřina s tou listovou se mísí,

jsou chvíle, kdy radost se smutkem potkali se kdysi.

 

Dny, kdy sněží listí na Tvá holá ramena.

 

Dny, kdy víš, co tohle všechno znamená.

 

 

Tam, ohnutá v listové hromádce.

Tři kaštánky v dlaních jako v pohádce.

 

Hledáš kompas, který zavede Tě k majáku.

 

Tam, možná v oprýskaném baráku.

 

Tam, možná mezi vysokou trávou a vůni pečícího chleba.

Tam, kde slov, není třeba.

 

Spí ta, kterou každý hledá.

 

Láska, která voní kapradím.

Láska tam, kde ji zasadíš.

 

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 16.11.2021
1630933645-nahled-heart-1450299-1280.jpg

Mezi zavěšenými kolíčky

pozoruji tajně

Tvé kotníčky.

 

Ležím nedaleko v trávě s výhledem na tvou zahrádku.

S myšlenkou Amundsena na dobytí jižního pólu.

V duchu si kreslím odvážnou pohádku.

Pro případ, že bychom byli spolu.

 

V mých představách cítím, jak třeme si nohu o nohu.

Tiše Ti šeptám do ucha:

„Jsi lahodná jako lžička nejsladšího tvarohu“

 

Mezi zavěšenými kolíčky

výdech-nádech.

 

Pozoruji tajně

Tvůj pěkný zadek.

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 06.09.2021
1630610704-nahled-corona-6079225-1920.jpg

Třaskavina.

Sklo.

Žádná psina.

 

Výbuch jako v chemičce.

Stojím v epicentru.

Cítím se jak na myčce.

 

Umytá i rozervaná.

V noci.

Zrána.

 

Snad si vzpomene.

Poté, co ...

..hodila jsem srdce do plamene.

 

Výbuch.

 

Zůstaly krátery.

Sklízíme, co jsme zaseli.

 

Stojíme na spáleništi oba.

Nad námi – skoba.

Damoklův meč.

 

Buď nikdy.

Nebo…

TEĎ.

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 02.09.2021
1629205245-nahled-fantasy-3668208-1280.jpg

Na tvé hrudi rozprostřené vlasy.

Za oknem se blýská.

 

Na lepší časy.

 

Roj perseidů jen na obloze

vypadal by velmi stroze.

Znovu a znovu. Zas a zas.

Meteorický roj je v nás.

Tzv. noc maxima

připadla téměř na svatého Jáchyma.

 

Občas zhoupnu se v bocích.

Mezi záblesky smutku v hnědých očích.

 

Občas uhýbáme na stranu.

Žertovně hledáme obranu.

 

Za oknem se znovu blýská.

 

Zaburácí hrom.

Na potvrzení, že opět jsme v tom.

 

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 17.08.2021
Další stránky: 12345