Shledání na mořském molu
Jsme jako dvě sušenky spojené k sobě
v této zvláštní době.
Pojítkem na místo sladkého krému
naplněné okamžiky plné vjemu.
Jsme jako dvě kolejnice lemující stejnou trasu.
Ve změti světa hledáme tóny svých hlasů.
Občas v tichu, v síle mlčení
vychutnáváme souznění.
Jsme jako žloutek a bílek v jednom vajíčku.
Třikrát denně kapeme si štěstí na lžičku.
V elixíru nachystaném pro denní užití
v radosti jsme ukrytí.
Jsme jako dva zdroje energeticky napojení.
Jeden pluje si ve svých snech, druhý zajistí bezpečné uzemnění.
Zády k sobě přisátí tvoříme pevnou zeď
v přítomném okamžiku, tady a teď.
Při východu slunce v době tání
má dlaň schoulená je ve tvé dlani.
Při západu slunce na mořském molu
shledání duší.
Jsme spolu.
Sdílet článek
|
Přidat komentář
komentáře: 0 |
poezie
/ Ochutnávka z knihy "Zem(n)ědary aneb Snovořadí mého světa
| publikováno:
05.03.2023