NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

poezie

1611959339-nahled-dove-3426159-1280.jpg

Já vím, Bože, že jsme u zkušební komise.

Pane předsedo. Sluší Vám to. Velice.

 

Já vím, Anděli strážný můj.

Já vím. A proto prosím – při nás stůj.

 

Není Ti teď veselo – já vím, můj příteli.

Sklízíme, co jsme zaseli.

 

Vidím a vím.

Za námi, za všemi

…. stojí stín.

 

Myšlenka v mé hlavě probleskla.

Stín nikdy nevznikl by bez světla.

 

Kde je stín už dávno světlo je.

Říká se tomu – naděje.

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 29.01.2021
1611354817-nahled-ank-1215054-1280.jpg

Jsou dny, kdy ticho noci protíná můj pláč.

Slyším Tě, Bože, jak říkáš „není zač.“

 

Jsou dny, kdy ticho noci protíná můj smích.

Slyším Tě, Bože, jak říkáš „dík“.

 

Neprospané. Unavené.

Promilované. Zatracené.

Jednou, dvakrát, po páté.

Zamýšlené, zasněné, vysmáté.

 

Noci, dny, myšlenky i činy.

Hoď kamenem Ty, kdo jsi jiný.

 

Cítím, jak objímáš mě za to, že jsem svá.

Dnes v noci říkám Ti, Bože, „buď vůle Tvá“.

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 22.01.2021
1606936718-nahled-drink-3202709-1280.jpg

Kombajny zavřely své světelné oči. Mlčí.

V mých představách tančí máky vlčí.

 

Kapkami touhy poblázněná.

Na nástěnce dnešní noci přišpendlená.

 

Vůně sklízeného obilí.

Vláčně láskou opilí.

 

Na strništi života našlapujeme po špičkách.

Skrytí tajně v něžných uličkách.

 

Na špičce jazyka cítím mango.

Tančím s Tebou hříšné tango.

 

V záklonu

jemně

nadzvedávám oponu.

 

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 02.12.2020
1605737007-nahled-tree-3080406-1280.jpg

Bílá stěna do běla mlčela.

Den chýlil se do šera.

 

 

Najednou uprostřed místností

rozlila se jako „nivelačka“

 

            ……  h r a č k a …..

            ……. něco hravého – pěkného - milého……

 

 

Ach, Bože

Zase se směješ.

Dobrá tedy.

 

Zkusím napsat to jinak. Znova.

Volit jiná slova.

 

Najednou uprostřed místnosti

někdo rozlil nivelační hmotu

            bez bonmotu.

 

            ……… samotu ……

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 18.11.2020
1605517725-nahled-moon-5175691-1280.jpg

Milovali se něžně,

jak jen stává se to dvěma cizím lidem.

„Děláš se to tak běžně?“

zeptala se s nostalgickým klidem.

 

Smáli se tak bláznivě,

jak jen dokáži dvě nespoutané duše.

Zalití mořským přílivem

sledovali život, jak kolem tiše kluše.

 

Milovali se tak vášnivě,

jak dovolila jim mořská pěna.

K tomu svítil zářivě

úplněk, v němž zahálená byla scéna.

 

 

V písku tiší svědkové – otisky nahých těl.

Zbytek tvé věty…. „Tak moc jsem tě chtěl“

 

nad ránem někam do dáli spolu s rackem uletěl.

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 16.11.2020
1603555404-nahled-paris-102843-1280.jpg

Cítím, že dnes provětrám své emoce.

Jsou zavřené, zasklené.

Venčím je občas. Po roce.

 

Vzala jsem je do slunečního svitu.

Jako bych tušila, že láska ve mně spí tu.

 

Nádherný den. Chodím pěšky.

Nostalgicky pouštím si vinylové desky.

 

V tichém šepotu J t´aime.

šansony dnes mají sněm.

 

Pořád se usmívám. Neboť vůbec o nic nejde.

Sejde z očí. Z myslí sejde.

 

… říká se.

 

V čase-mezi koukám na trpké ovoce.

 

„Není důvod býti zoufalá“

šeptá má touha, co nikdy nelhala.

 

Šeptá má touha, co stálé je bdělá.

Usměji se a vše je jako včera.

 

Budeme se brouzdat na pláži

a dívat se, jak ve tváři

znovu se zračí vráska uprostřed tvého čela.

 

Neboť vím, že lepší než viset na kříži

je tančit spolu noční Paříži.

 

 

 

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 24.10.2020
1596551307-nahled-romantic-5272709-1280.jpg

Síla úplňku a Vodnáře

vepíše mi do tváře

na malém kamínku

něžnou vzpomínku.

 

Bubnující kapky deště.

Tiše šeptáš "zůstaň ještě".

 

I cesta někdy může být cíl.

 

Za zavřenými víčky

zapalují svíčky

nezapomenutelných chvíl.

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 03.08.2020
1595532931-nahled-macro-4364962-1280.jpg

Na balkóně dnes ležela mi mrtvá včela.

Nedoletěla.

 

Celá zblblá z toho, co se kolem děje

zemřela sama. Bez naděje.

 

Je jaro.

 

Nám mnohým se zdálo, že snad letos ani není.

Je ovšem tady. To je překvapení.

 

Celá zblblá z toho, co se kolem děje.

Nechci být bez naděje.

Vysílám lásku ke všem dobrým lidem.

Jsem sama v sobě se svým vnitřním klidem.

 

Přijměte ode mě jako malý dárek

na dálku s kávou roztomilý šálek.

Přání klidných dnů, obyčejného lidského bytí.

Sílu zatnout zuby, když není zbytí.

 

Znovu zasednout u jednoho stolu.

Vím, že zvládneme to spolu.

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 10.05.2020
Další stránky: 1234