NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

poezie | Nová tvorba

1707681362-nahled-environmental-protection-326923-1280.jpg

Dívám se na Tebe, draku.

Jsi saň s mnoha hlavami.

 

Tak nějak cítím, že přeješ si, že měla bych se bát.

Promiň, já … musím se smát.

 

Dívám se na Tebe, draku,

plný ega, strachu a pohledu kance.

 

Promiň, já miluji vůni radosti a tance.

 

Dívám se Ti zpřímá do oči.

Živote.

Jsi zvíře. Kojote.

 

Jenže já jsem zvíře taky.

Byl jsi to právě Ty, co naučil mě odklánět tlaky.

Co naučil mě instinktů zvířete.

Promiň, živote, jsem to já – teď už jsem to já, co se neplete.

 

Byl jsi to právě ty, co hodil jsi mě do bahna.

Proto, abych pochopila, že jedině síla má mě zpět z toho vše vytáhla.

 

Bavíš se, živote?

Já se s Tebou taky.

 

Tak pojď a podívej se mi do očí.

Co tam uvidíš – možná, Tě kámo, zaskočí.

 

Tak dál mě pověřuj svými úkoly.

Já, člověk, rád budu chodit do školy.

 

Rád budu plnit Tvá těžká přání.

Na potkání.

 

 

Mě ovšem zajímá, věc jediná.

 

Zda na oplátku, splníš i ty, svou splátku.

 

Živote…..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 11.02.2024
1697829671-nahled-heart-1213475-1280.jpg

V tureckém sedu na oblaku

dívám se na koncová světla vlaku

mého minulého života.

 

Jistota.

 

Minulost. Neměnná.

Budoucnost. Proměnná.

Přítomnost. Ve světle. Doma.

Tohle není kóma.

 

Relaxuji. Odpočívám.

Po kolikáté již

navlékám si svůj kříž?

 

Čeká mě tvrdá práce.

Rekapitulace

právě proběhlého vtělení.

 

Bez připojení k sítím dávám sdílení

se svou vesmírnou rodinou.

Co mohou, ať mi prominou.

 

Na dovolenou, pokud se nepletu,

zaletím si na jinou planetu

vybranou z katalogu

Bohů.

 

Pak v čase, který nemá hranice

vesmírný střípek u silnice

Mléčné dráhy

objeví se záhy

v procesu milostného vzplanutí.

 

Jako prsty lusknutí.

 

Má duše vrátí se zpět

do školních let.

 

S batohem zkušeností z minulého studia

vše znovu právě začíná.

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 20.10.2023
1690053852-nahled-board-g7957d5920-1280.jpg

Tak nějak pořád se něco děje.

Od pocitů štěstí k pocitům beznaděje.

 

Tak nějak svět se točí.

Nikoho nepohorší, že vedle marketu opilec si klidně močí.

Ovšem běda, když někdo řekne Ti pravdu do Tvých očí.

 

Nikomu není divné, že kolem čteme samé lživé věci.

Vždyť  … nelhali by nám přeci.

 

Jen vlastní názor vytržený z kontextu

málem rve se ti pod vestu.

 

Jen vlastní postoj – nejít s většinou

stává se příčinou.

 

Co dodat, poradit, přát si?

Vše v pořádku je, když mlád jsi.

 

Ovšem s přibývajícími léty dostáváš nádherný dar.

Životní nadhled a pochopení, co opravdu by sis přál.

 

Usmívám se a čekám … co bude dál …

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 22.07.2023
1686949505-nahled-elijah-hiett-ydj-lckko4m-unsplash.jpg

Život je jak dvojfázové schéma.

Má mě rád nebo nemá.

Život je rozdělen do několika fází.

Mám vše nebo mi něco schází.

 

Energie, která v žilách běží

na výběr má paletu různorodých dveří.

Jedny s bezpečnostním zámkem,

druhé na pantech visící.

Další spojují Tě s provoněným krámkem,

vedle těch rozbitých s dírou zející.

 

Příchutě zkoušíš podle nálady.

Zákusek sladký plný záhady

versus steak šťavňatý.

Těžko vyžiješ do další výplaty.

Chvíli zdravý, bohatý.

Chvíli unavený, na gatích záplaty.

 

I s grošem  v kapse v průvanu

před průtrží deště schovám se ve stanu.

Moc ráda na tom božím světě zůstanu.

 

Se srdcem bijícím

krví proudící

do posledních chvil tančit chci v ulicích.

 

Každodenní těšení.

Život je dvoufázové jištění.

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 16.06.2023
1684417358-nahled-beginning-of-spring-g0218f6a77-1280.jpg

Opět mezi námi.

Propletení prstů v dlaních.

„Vítej máji“ – ševelí stromy tuto větu.

Nedočkavě jdeme vstříc přicházejícímu létu.

 

Opět v jeho zajetí.

Jen hluší v srdci nemají ponětí,

co znamená vůně rozkvétajících stromů.

Jen slepí v srdci ptají se na cestu domů.

 

Opět uprostřed objímání.

Ti, co slyší tlukot srdcí náhlé nemají stání.

Nachází štěstí v kapce rosy, ve čtyřlístku v trávě.

Jen ti co vidí, dobře ví, že to krásné děje se TEĎ právě.

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 18.05.2023
1680387793-nahled-sky-g8ffcdb5e7-1280.jpg

Co Tě trápí, má duše bolavá?
Přeci jen, tak často se to nestává,

abychom spolu

u jednoho stolu

vedly rozhovor plný bolu.

 

Co Tě trápí, můj člověče po světě chodící?

Možná, že vypadá to jako voda na plicích,

ale je to tak trochu o lidských opicích.

 

O jejich hádkách, potyčkách a bitvách uvnitř nás.

O tom, jak zabít moře krás.

O tom, jak utopit naději a víru.

O tom, jak vzít si pro sebe od druhého jeho sílu.

 

Co Tě trápí, má duše bolavá?

Už nic, člověče. Přede mnou je dálava.

 

Co Tě trápí člověče, po světě chodící?

Už nic, duše má laskavá, hladící.

 

Stojíme spolu na rozcestí.

Našli jsme, duše má, spolu štěstí.

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 01.04.2023
1680391468-nahled-couple-g45aaeba6d-1280.jpg

Ty víš, že neříkám Ti přeci,

kolik mě bolí věcí.

 

Já vím, že neříkáš mi stále,

co Tě trápí. A tak dále …

 

Ty víš, že neříkám Ti, co mě bolí

vtaženo do soukolí.

 

Já vím, že nikdy nikomu si nebral.

Nikdy ničeho ses nebál.

 

Já vím.

 

Konečně.

Už.

 

Pro mě opravdový jsi muž.

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 01.04.2023
1679685903-nahled-angel-g8a64c5955-1280.jpg

Musíš se obrnit proti zešílení.

Občas.

Často.

Musíš se obrnit proti zešílení.

Z nuly na sto.

 

V každém z nás dříme kus ďábla s andělem.

Záleží na tom, co cestou poberem.

V každém z nás dříme kus anděla s ďáblem.

Záleží na každém z nás, co zvládnem.

 

Přemýšlej.

Pochopíš, co je základní kámen.

Nehodnoť. Odpouštěj.

Amen.

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 1 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 24.03.2023
Další stránky: 1234567