poezie | Ochutnávka se sbírky Zavolej mi včera
Vzpomínka v přítomností.
Rok se sešel s rokem.
Pomalu, krok za krokem.
Je zpátky.
Stojí u vrátek do zahrádky.
Uspořádává své neklidné myšlenky.
Milenci a milenky.
Takový je život
v lázeňském dění.
Touha vyniknout, touha po pohlazení.
Tuční, malí i plešatí.
Jet do lázní se vyplatí.
Češi, Rusi i Poláci.
Všichni najednou lázeňští jsou šviháci.
Tak nějak bráníme se stáří.
Jako v pohádce všichni šťastně se tváří.
Fantazii meze se nekladou.
Jak se to děje, je záhadou.
Krásně svobodná.
Žena s notýskem.
S vůni lunga,
slzou pod víčkem.
Zalito svitem toho nejkrásnějšího úplňku.
Její rozbité srdce na malém kamínku.
Trochu mě bolí kolena.
To, když celá schoulená
utírám potoky slz.
Dívám se do dálky, dívám se skrz.
Trochu dnes v tom plavu,
neboť mám plnou hlavu
něžných vzpomínek.
Kdysi dávno, balila jsi mě do plínek.
Je mi dnes zvláštně a přitom hezky.
Občas jsi živote více než těžký.
Nejvíce ve chvílích loučení.
Vidím nás, jak společně každý den jsme zažily.
Povídaly jsme si, smály se, rády se měly, hladily.
Nic už se nezmění.
V životě, ve smrti pořád jsme spolu.
Každý den sedáme u jednoho stolu.
Tak osud náš byl nám daný.
Ty moje laskavá babičko více než stoletá.
Nad hlavou tvou nyní je duhová paleta.
Můj anděli strážný, milovaný.
Jsem ráda, že není Ti smutno a nejsi sama.
V tvém světě je další milá dáma.
Tak nějak jsme se minuly.
Naše osudy byly nám dány. Naše osudy, zdá se prolnuly.
Jednou, až také dojdu k těm správným dveřím
naprosto pevně věřím,
že obejmeme se všichni znovu.
Jsou dny, kdy srdce bolestí Ti puká a praská.
Věřím, že v každé dimenzi existuje LÁSKA.
Více síly není v žádném jiném slovu.
Vy všichni naší anděle.
Tiše nás strážící v rohu naší postele.
Vím, že přejete si, ať žijeme šťastně a vesele.
Na peřinách k ránu po Vás zůstává …. Naděje.
Přišel jsi jako César. Ach Bože.
S bederní rouškou omotanou kolem pasu.
Už neptám se "cože?".
Jsem bez kompasu.
Vdechuji Tvou vůni. Líbáš mě na víčka.
Pod svými schováváš svá křídla motýlí.
Cítím se bezbranná. Cítím se maličká.
Vím, že ztracená jsem již za chvíli.
Zákony platí v každé zemi.
Muži s duší. Moc Ti to sluší.
My ve hvězdách jsme uzemnění.
Vášeň vyvěrající z největší hloubky lůna ženy.
Ty tiché věty navždy mám uloženy.
Čas plyne. A já i po roce
vím, že jsi mé zakázané ovoce.