NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

Archiv | Únor 2020

1596131074-nahled-number-170404-1280.jpg
Zamyslela jsem se. To samo už o sobě nevěstí nic dobrého. Zamýšlím se často. Zda je to přínosem i pro mé okolí se raději neptám, neboť nemám ráda negativní reakce.
Hned po výskoku z postele jsem se zamyslela nad tím, proč ten výskok není vyšší a hbitější. Odpověď přišla rychleji než bych čekala a přímo z úst samotného Mistra. Z rádia se na mě linula krásná melodie a pravdivá slova "To stárnutí zrádné…..".
Uspokojená odpovědi dávám si snídani. Ulomuji si čokoládu a zajídám kouskem masa připraveného na oběd. Pro dokreslení báječného jitra mažu své ztuhlé tělo dárcovskou dárkovskou soli a zálibně se dívám na lázeňské oplatky.
 
Ráda dělám to, co mě baví
Mě baví psaní. Začalo to někdy v první třídě. Jenže ouha, začala jsem psát intuitivně. To znamená levou rukou. Prý píše se pravou. Poslouchat se musí. Píšu pravou, ale intuitivní to, co cítím. Pak jsem začala psát na stroji. Rychle a zběsilé. Jak jsem žila, tak jsem psala. Občas s překlepy. Oprava je vždy možná. Čistých listů zatím je dost.
 
Mezitím stroj časů odvál i můj stroj psací a přivál nízkoprahovou klávesnici notebookovou. Prsty kloužou jemněji a pomaleji. S rozvahou a pohodou. Jak žiji, tak píši. Občas s překlepem. Čistých listůna hromádce ubylo, ale zatím ještě jsou. Však naučila jsem se šetřit s papírem.
 
Je 22.02.2020 10.00. To je inspirace. 22 let v jednom zaměstnání s malou přestávkou. Únorová dvojka napovídá, že dva jsou ideální počet - na radost, na bolest, na sdílení a milování. 20+20+10 je můj věk. Čas mezitím poskočil. Je 10.07. a vy tím pádem víte, kdy mi máte donést kytici.
 
Přes repro retro bedny Mistr dnes hýří vtipem -"Je jaká je….." Ano. Jsem. Jsem jaká jsem a dokonce ani já, občas nevím, stejně jako hlavní hrdinka, jak se zachovám. A přesto každý den "Stokrát chválím čas". Neúnavně padám dolů, jak podzimní listí. Znovu a znovu vstávám, protože i když jste občas dole, věřte, že je to to nejlepší místo na odraz nahoru.
 
Co pro dnešek pro mě chystá život, to zatím nevím.
Dnešek jsem věnovala svým dvojkám.
Kupodivu nebrouzdám na stránkách plastické chirurgie ani spodního prádla.
Přesto - cítím, že je to výzva.
 
Neboť uznejte, že tolik dvojek v kalendáři není jen tak.
Sdílet článek | Přidat komentář