Mikádo
Sedí naproti sobě.
Ani jeden neuhne pohledem. Jsou dobří. Hrají svou společenskou hru.
Jeho dlaně svírají 41 barevných tyčinek a čekají na moment rozprostření. S třeskotem se pokládají na stůl mezi nimi.
Je na řadě. Musí je sebrat tak, aby se nepohnula žádná jiná.
Může si vypomoci bílou nevinností a zelenou naději. Pokud to nedokáže, bude na tahu on.
Většinou se hraje na 5 kol. Oni porušili pravidla a dali si kolo šesté.
Na tahu je muž - už.
Sebevědomě sbírá jednu barvu za druhou, aniž se ostatní pohnuly. Aniž by pohnul brvou. S největším součtem stává se vítězem.
Počítá body a tváří se spokojeně.
Žena zatím hraje si tiše s písmenky.
M jako milování s příchutí kávy
I jako ibišek, co po ránu tě zdraví
K jako kouzlo, co úsměv v lásku promění
A jako ámen na konci modlení
D jako dar života, fata morgána každý den
O jako oratorium s božským refrénem
Pak schová písmenka a zvedne se k odchodu.
"Hrát se má s úsměvem a radosti" říká než za sebou zavře dveře.
Sdílet článek
|
Přidat komentář