NEPŘEHLÉDNI
Mí drazí čtenáři. Křest je za námi Knížečka je možná k zakoupení na internetu po zadání názvu knihy "Tak daleko, a přitom tak blízko" nebo po zadání mého jména. Je možné ji zakoupit i přímo u mě. Děkuji za podporu.
NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dvojkniha povídek a básní je na světě. "Tak daleko, a přitom tak blízko / Zem/n/ědary aneb Snovořadí mého světa" se těší nejen na svůj křest, ale především na Vás. Bližší informace dám ihned, jakmile budu vědět podrobnosti.
NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

Tajné rande

1595709280-nahled-hands-437968-1280.jpg


Neuvěřitelný den.

I takové občas jsou. Plné znamení a náhod. Synchronizace. Opojná vůně obzvláště silné máty a lahodné kávy.
Voda v karafě, která chutná vyjímečně lahodně.

Slovíčka jsou jako křehká kuřátka. Něžná, na vratkých nohou, plná zrození a nevinnosti.

Jako kulisa hlasy lidí kolem dokola a příjemý úsměv slečny servírky. Geniální skleničky příjemně se držící.

Návrat v čase. Počasí i den jsou stejné. Věk nehraje roli.

Horkost střídá se se zimnicí.

V rukou držíš sklenici a zapomínáš dát si do kávy cukru kostku. Zatmění slunce se zatměním mozku.

Každý den má 24 hodin a každá hodina má 60 minut. Některé minuty jsou neuvěřitelně krátké. Hodina mění se v pětiminutové zastavení. Radostný smích obyčejný den v neuvěřitelný mění. Tak neskutečně přirozeně.

Dlažební kostky vypadají nějak méně šedivé, když uvnitř je ti hladivě.

 

Úsměv pro dnešek píše Ti studentský věk a jiskřičky v očích rozpustile razitkují červené ubrousky na stole.

 

Je krásné zůstat v každém věku romantikem do posledního dechu.

 

Plamen svíčky cestu vzhůru má jedinou. Já obklopená květinou čichám k jejch kráse.

 

Houpu se v tónech písně.

Netvařte se tak příšně. Zhoupněte se spolu se mnou. Jako dítě na houpačce přivazané mezi dva statné duby. Stoupněte na úzkou dřevěnou desku, rukama chytněte se bočních provazů a silou vlastního těla zhoupněte se až ke hvězdám. Je tam moc krásně. Věřte mi.

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | povídky / O mužích a ženách | publikováno: 09.09.2017

Komentáře