Jahodový

Otevřela jsem oči přesně v 04.58.

„Zvláštní východ Slunce“ pomyslela jsem si.

Růžovo, oranžovo, náchovo, červený. Nedalo mi to.

Vstala jsem, otevřela okno dokořán a začala fotit. Nešlo to. Tak nádherný na obloze, vůbec nešel vyfotit. Na fotce neviditelný. Očividně dělal drahoty.

Teprve pak mi došlo, že to není východ Slunce, ale Měsíc.

V úplňku. V jahodovém úplňku.

Pravda. To nejkrásnější a nejvzácnější není vidět na povrchu. Není uchopitelné.

To nejkrásnější vidíme jen srdcem.

Chtěla jsem to pro Vás zachytit, ale nešlo to.

To nevadí. Stejně vím, že Ti, co mají srdce, viděli stejné, to, co já.

Neboť, co vysíláme, to si přitahujeme.