NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dvojkniha povídek a básní je na světě. "Tak daleko, a přitom tak blízko / Zem/n/ědary aneb Snovořadí mého světa" se těší nejen na svůj křest, ale především na Vás. Bližší informace dám ihned, jakmile budu vědět podrobnosti.
NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

Zážitky

1722762960-nahled-woman-8388428-1280.jpg

Oheň nám krásně osvětloval tváře, teskný zvuk kytary se rozléhal do noci, nadechovali jsme vůni letní noci a cítili jsme se opravdu šťastní.

Parta starých spolužáků ošlehaná životem, s pěti, vlastně skoro šesti křížky. V očích plamínky, na tvářích úsměv a v srdci radost ze života.

Mezi námi kolovala další láhev, od úst k ústům. Jako zamlada.

Kdysi jsme hráli flašku. Dnes jsme vytahovali z mysli naše nejzajímavější zážitky.

„Pamatuji, jak jsem se v padesáti poprvé potápěl“ vzpomínal Ruda.

„No, ty ses v padesáti poprvé potápěl a já poprvé letěla v letadle. Bála jsem se jako malá holka a nakonec to bylo super. Od té doby lítáme každý rok“ přispěla do diskuze Lída.

„Já jsem v padesáti poprvé přišel o panictví“ vzal si slovo playboy Radim. Rozesmáli jsme se.

A tak, posilnění alkoholem, jsme se začali hlásit jako malé děti ve školce, abychom se pochlubili, co byl pro nás ten největší zážitek.

„Vyhodnotíme to a ten nejlepší, největší zážitek vyhraje klobásu navíc.“

„Já jsem se kdysi na svatbě tak opil, že jsem skončil v posteli se svědky“ hlásil Kamil a rychle dodal „jasně, že všichni oblečení.“

„Hmm, to já skončila se dvěma neoblečenými a svědčit nám u toho nikdo nemusel“ hodila horkého kandidáta do placu místní kusanda Vanda.

„Největším zážitkem bylo, jak jsem kamarádovi poskytnul první pomoc, když dostal epileptický záchvat“ skromně poznamenal Milan.

„Pro mě byl teda zážitek, když jsem na prahu šedesátky změnil práci. Jako dinosaurus jsem si připadal, ale nakonec ničeho nelituji a bylo to skvělé. Co bylo, vlastně je. Teď jsem si vzpomněl, že vlastně ještě pořád pracuji“ rozesmál se srdečně Tonda.

„Já myslím“ řekl Karel „že můj největší zážitek je, že jsem se narodil“.

„To je pravda“ shodli jsme se všichni. „Vlastně jakákoliv změna je skvělý zážitek.“

Byli jsme tím filozofováním tak unešení, že jsme se rozhodli změnit frekvenci našich setkání. Ode dneška to nebude jednou ročně, ale jednou čtvrtletně.

Věřím, že ten pravý zážitek teprve přijde. Jen, co to doma oznámíme našim drahým polovičkám.

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | povídky / Všehochuť | publikováno: 04.08.2024

Komentáře