Horoskopy nelžou
Jezdit do práce autobusem skýtá neskutečné množství pozitiv. V zimě máte vnitřní prostor hned po nástupu vyhřátý. V létě mírně klimatizovaný, V každém ročním období můžete 40-ti minutovou trasu využít k dohnání spánkového deficitu. Ke čtení knihy. K povídání se spolucestujícími. Pokud vše selže, začnete pozorovat okolí.
Tato aktivita je obzvlášť zajímavá. Nejenže časem pochopíte skrytý vnitřní řád pravidelné linky, kde každý ví, kde si má sednout, ale také postupně dáváte pro lepší orientaci lidem různé přezdívky.
Jsem svobodná a středněvěká.
Nebudeme si nic nalhávat a přiznejme si, že možnost zapálení lýtek či jiných částí těla je možný kdykoliv a věk je v této situaci opravdu jen číslo.
Kolegyně spí. Já ne. Číst nemám co, a tak si při nedávné cestě do práce všímám mužů. Oba nastupují až po mně, každý na jiné zastávce. Vystupují společně, o dvě zastávky rychleji než já. Sedí přede mnou. Vystupují a mě zaujaly jejich zadky. Jeden ho má větší, ale tvář je milá. Druhý ho má pěkný. Tváře jsem si tím pádem zatím nestačila všimnout. Zadky se mnou jezdí pravidelně.
Dnešní den utekl jako voda a bylo načase jít z práce domů. Ještě předtím na mě vyskočil horoskop pro dnešní den. „Potkáte velmi přitažlivého intelektuála, který Vás zaujme“ píše se v něm.
„Potkám, potkám, ale kde?“ zamýšlím se.
Venku leje celý den jako z konve a já mám v plánu jít z práce přímo domů a udělat si lenošící den pod dekou.
Odcházím a loučím se s kolegyní od vedlejšího stolu.
„Dnes už jdu domů, musím. Čeká na mě osud.“
Chápavě se směje. „Pojedou Zadky?“ ptá se.
Na zastávce jsou již všichni v řadě. Autobus přijíždí a já celou historii vyprávím své spolucestující kolegyni. Smějeme se. Tedy, jen dvě zastávky.
Neboť pak – přistupuje Pěkný Zadek.
„To je ON?“ šeptá dost nahlas kolegyně.
Kývám na souhlas. Jako bonus nastupuje cizí muž s kolem. Ten jede poprvé. Je podezřelý. Kolo dobré. Obličej mladý. Odmítám připustit, že zrovna tento je muž z horoskopu.
„Je mladý“ říkám kolegyni.
„To nevadí, na hrátky s čertem to nemá vliv“ odpovídá.
Situaci popisuji přes SMS kolegyni do práce,
„Ten to nebude“ přichází rychlá odpověď. „O kole v horoskopu nic nebylo.“
Na další zastávce vystupuje mladá holka a radostně skáče do náruče svému klukovi, který na ní čeká.
„Vidíš, tak se to musí dělat“ uděluje mi skvělé rady má spolucestující.
„Jakmile uvidíme, že na zastávce stojí osamocený chlap, urychleně vystoupíš a skočíš na něho.“
Na další zastávce stojí. Je sám a je mu asi osmdesát.
„Na toho neskákej, ten už by se nezvednul“ varuje mě.
Na další zastávce vystupuje Pěkný Zadek. Stačila jsem si všimnout, že má i pěkný předek. Tedy obličej.
Pak už je naše domácí zastávka. Vystupujeme my a muž s kolem. Ten je z našeho veselí tak pomatený, že nastupuje na kolo i s respirátorem a rychle odjíždí pryč.
„Nemůžeš domů, čas Ti běží. Musíš do obchodu. Tam je šance“ mírně se mnou manipuluje kolegyně a srdečně mi mává, když se za mnou zavírají dveře hypermarketu.
Přicházím domů. Nikoho jsem nepotkala. Směji se veselému dni.
Spokojeně usedám k počítači a otevírám svou mailovou adresu.
V něm zvláštní mail. Z mailové adresy obsahující jméno Myšáka Mickeyho se mě někdo ptá, zda jsem již zamilovaná. Teda, že mě to nenapadlo. No jasně, to bude ON. Moderní doba si žádá moderní postupy. Já čekala, že se potkáme na cestě busem a ono je to cesta elektronická. Horoskopy by přece nikdy nelhaly.
„Čekám na Tebe“ odepisuji a podepisuji se stylově.
Myška Minnie.