NEPŘEHLÉDNI
Mí drazí čtenáři. Křest je za námi Knížečka je možná k zakoupení na internetu po zadání názvu knihy "Tak daleko, a přitom tak blízko" nebo po zadání mého jména. Je možné ji zakoupit i přímo u mě. Děkuji za podporu.
NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dvojkniha povídek a básní je na světě. "Tak daleko, a přitom tak blízko / Zem/n/ědary aneb Snovořadí mého světa" se těší nejen na svůj křest, ale především na Vás. Bližší informace dám ihned, jakmile budu vědět podrobnosti.
NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

Pátek - den kontroly (5)

1595355524-nahled-fruit-2305192-1280.jpg

Pátek – den kontroly je tady, jdu ukázat, jak vyspravila jsem si vnady. Tradadadáááá…. Přijímám první gratulace…. A tvářím se dost pyšně. Ale nebudu předbíhat. A už vůbec ne sama sebe.

 

Takže ranní rituál – Levča – 3 sušenky – 2 toustíky + tvaroh proběhl v pohodě a po dobu mé služby se nic zvláštního nestalo. Vlastně stalo. Proběhlo dojemné loučení s Levčou. Konec štamprlíčkových časů nastal a já smutně hladila prázdnou skleněnou lahvičku, kde už po Levči nezůstala ani kapka nazmar. Dopoledne jsem posvačila švestičky bez pecičky a než se nadála byl konec dnešní pracovní doby. Místní kostel hlásil pravé poledne. Poobědvala jsem kuřecí kostky a rajčato-cibulkový salát s bazalkou a medvědím česnekem. Mezitím jsem se psychicky připravila na první zkoušení a na cestu si dala Fibrokyškový huhu kokteil.

 

Na kontrolu jsem dorazila přesně. S milou paní poradkyní jsme se srdečně přivítaly. Po veselém úvodu nastala hodina pravdy a já šla na váhu. Výsledek? I přes mé neuvěřitelné pražské kopance se úspěch dostavil. Beru si do ruky kartičku se svými intimními záznamy a jdu se chlubit. Váha -2,10 kg, pas – 3 cm, břicho – 2 cm, boky -3 cm. Plácám se po rameni. Jak říká můj rusky hovořící kamarád „ty maladěc“. Motivace k pokračování je veliká. Příští týden bude velmi improvizační, neboť mě čeká spoustu výletů. Sama jsem zvědavá, jak se s tím poperu.

 

Namísto odešlé Levči dostávám Chitosan. Tentokráte žádné štamprle, ale poctivé pilulky v pevném stavu. Nějak mi ty oficiální názvy nejdou zapamatovat a tak si ho volně pro své účely přejmenovávám (Chitosan…. čtu Čitosan) a hned mám pana Čikitu. Můj nový parťák bílý je jak sníh, když kila půjdou dolů, uslyší můj smích.

 

Milý Čikito, vítej v mé kuchyni,  v mém pracovním šuplíku a v mém životě. A aby Ti u mě nebylo jakožto nováčkovi smutno, přidávají se k Tobě nové nevyzkoušené bezkonkurenční tyčinky Slimbelky – vynikající do kabelky. Namísto svačinky či oběda. Příchuť vybrala jsem si čokoládovou (to je, co?), oříškovou, jablíčkovou, kávovou a citrónovou. Já fakt umím žít.

 

Loučení s báječnou paní poradkyni nebralo konce a už teď se těším na příště. A jak budu bojovat v nadcházejících dnech se určitě brzy dozvíte.

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | povídky / Natur House | publikováno: 13.09.2018

Komentáře