NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

Lázeňský den č. 6

1622836147-nahled-cinema-4609877-1280.jpg

V ospalých ulicích lázní bylo otevření divadla a uvedení prvních představení něco jako rána po výbuchu dynamitu či vlna tsunami. Ohlušilo mě to natolik, že jsem úplně zapomněla, že nejsem odborník na vážnou hudbu a už vůbec ne fanynka opery a než jsem se nadála, stála jsem ve frontě na Tři tenory.

 

Hned u vchodu jsem je potkala. Byli tři a poněkud mě zmátlo, že měli kola a cyklodresy. Pánové byli vtipní a ptali se mě, zda jdu na pohádku Lotrando a Zubajda.

Zpražila jsem je pohledem.

„Jdu na Vás, tři tenory“ odvětila jsem rádoby vtipně.

Chlapci, zřejmě znalí situace, se povinně zasmáli a řekli, že oni tři tenoři opravdu nejsou, za to mě můžou pomoci a ochránit mě.

Můj důvtip se nenechal zahanbit.

„Jste na rekondicích? Takže policie, vojsko nebo hasiči?“ zeptala jsem se nevinně.

„Jsme zástupci všech vyjmenovaných složek“ odpověděli.

 

Pak už ovšem nastal čas vybrat si své místo v divadle. Paní zjevně zděšená mými všetečnými otázkami ohledně covidu, na mě prosebně zvedla oči a odpověděla „hlavně si vezměte respirátor“.

A chlapci složek slíbili, že v případě, že nebudu vpuštěna, přehrají mi skladby osobně na kytaře. Jak říkám, dobré lidí, najdeš všude.

 

Den ubíhal svým poklidným tempem a já se rozhodla využít jednoho z nejhezčích aquaparků u nás. Tak samozřejmě, do vody nelezu, neboť smočit své tělo a vystoupit se zánětem není nic, o čem bych v bezesných nocích snila.

 

Nasoukala jsem své tělo do jednodílných plavek a frajerský zalehla jedno z lehátek u bazénu. Ve sluchátkách mi zněla Elánovská pecka „Jsi kočka, jsi kočka, jsi kočka“ tak dlouho, až jsem tomu málem uvěřila.

Natáhla jsem se na přinesený mini ručník, zodpovědně namazala své bledé tělo faktorem číslo 30 a chvíli se grilovala na pravoboku. Popíjela jsem svou zteplalou vodu, pravidelně se otáčela vlevo i vpravo, na břicho i na záda a pravidelně mazala a mazala. Bez ochrany ani ťuk.

 

Popovídala jsem si s ležícím manželským párem a důležitě odplula na pokoj. Při odstrojení a zhlédnutí svého těla na pokoji mě chtělo klepnout. Byly tam. Skvrny, mapy, fleky. Říkejte tomu jak chcete, ale správný název je sluneční alergie. Pravda, to jsem ještě neměla.

 

Se slzou v oku jsem zahodila své do divadla připravené sexy šaty a vytáhla černou sukni až na zem a bílou halenu upnutou až ke krku. Jeptiška by nevypadala hůř. Obávala jsem se cestou potkat otce představeného z nedalekého kostela. Mohl by mě chtít za svou hospodyni. Až tak pobožně jsem působila.

 

Nicméně divadlo jsem si utéct nenechala.

Po zasednutí, jsme všichni přítomní měli na ústech respirátory. Trochu sice nechápu, koho – my očkování, testování, pocovidoví a s protilátkami – nasazením respirátoru chráníme, ale což, není nutno chápat všecko – to dávno ví už i malé děcko.

 

A pak jsem pochopila.

 

Na podium přišli ti praví Tři tenoři a spustili. A nebýt respirátoru zíráme na ně s otevřenými ústy, což by dozajisté nebylo slušné.

 

A také jsem pochopila, že mám nového koníčka. Bylo to natolik silné, že jsem dojetím uronila i slzu. A pochopila, že tato duchovní potrava se neodmyslitelně stává součástí mého života.

 

Zaposlouchala jsem se do těch nejkrásnějších operních melodií tak, až jsem zapomněla nejen na čas, ale i na mé sluneční skvrny. Bylo to nádherné.

 

Druhý den jsem se lékaře zeptala, zda mohu coby novodobý dalmatin chodit na všechny procedury a zda není u některé z nich nějaká kontraindikace.

 

Nevím, jak moc to myslel pan doktor vážně.

"Na procedury můžete. A před sluníčkem se chraňte deštníčkem."

 

V kufru hledám svůj skládací deštník.

Lékaře se poslouchat musí a bontón je bontón.

Jsem přeci jen Dáma v lázních.

Komentáře

aninka
05.06.2021 - 13:08
Skvělé