NEPŘEHLÉDNI
Milý čtenáři. Dovol nám oznámit, že jsme včera byly slavnostně pokřtěné. Pokud by jsi chtěl Zavolat mi včera a nebo se dozvědět Co v kartách nebylo, není nic jednoduššího než si nás koupit. Zájemci, prosím pište na hanlen@hanlen.cz.
NEPŘEHLÉDNI
Téměř na rok přesně plánuji další křest. Pevně věřím, že tentokráte to vyjde. Už se na Vás moc těším.
NEPŘEHLÉDNI
Prvotina básníček je na světě. Křest byl připraven na podzim 2020. Z téměř neznámého důvodu nevyšel. Nevadí. Pevně věřím, že vše je vždy přesně tak, jak má být a všechno zlé je k něčemu dobré. I když v tu danou chvíli ještě nevíme důvod. :) A tak nezbývá než začít poctivě pracovat na další knížce ... a věřit v další křest. Neboť víra a naděje nás posouvá vždy dál. :)

poezie

1595261822-nahled-fantasy-5366035-1280-1-.jpg

Hladím hada nohou bosou.

Stojíš v dáli.

Brouzdám rosou.

 

Toužím po Tvém objetí.

Stojíš v dáli.

V zakletí.

 

Já stejně jsem Tvá.

Stejně jako i Ty v tu chvíli jsi můj.

Zakrytá je značka "Stůj".

 

Hladím hada nohou bosou.

Svou touhu zkrápím ranní rosou,

O pár chvil později nočním úplňkem.

 

Hladím hada nohou bosou.

Chvíli před úprkem.

 

 

 

 

Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 01.05.2020
1595524250-nahled-love-1536226-1280.jpg

Vzpomínka v přítomností.

 

Rok se sešel s rokem.

Pomalu, krok za krokem.

Je zpátky.

 

Stojí  u vrátek do zahrádky.

 

Uspořádává své neklidné myšlenky.

Milenci a milenky.

 

Takový je život

v lázeňském dění.

 

Touha vyniknout, touha po pohlazení.

 

Tuční, malí i plešatí.

Jet do lázní se vyplatí.

Češi, Rusi i Poláci.

Všichni najednou lázeňští jsou šviháci.

 

Tak nějak bráníme se stáří.

Jako v pohádce všichni šťastně se tváří.

Fantazii meze se nekladou.

Jak se to děje, je záhadou.

 

Krásně svobodná.

Žena s notýskem.

 

S vůni lunga,

slzou pod víčkem.

 

Zalito svitem toho nejkrásnějšího úplňku.

Její rozbité srdce na malém kamínku.

1596129857-nahled-couple-863456-1280.jpg
Něco mezi "strašně těžkým a strašně hezkým".
 
Jdu si svou cestičkou mezi stromy.
Míjím ruch velkoměsta, příměstské domy.
 
Tiše vcházím do ticha slepé ulice.
Bez bílé hůlky, bez asistenčního psa.
Divná pozice.
 
Jsem v rozpacích.
Před sebou slyším smích.
Za sebou mráz.
V sobě, v tobě, v nás.
 
Jsem na vážkách.
Srdce v otáčkách.
Tep rychlejší než v knihách o zdravovědě.
Vsedě-vleže.
 
Hladím Tvou tvář a utápím se v očích.
Nechápu. Vždyť vždy zle bylo mi na kolotočích.
 
Najednou - změna.
Přede mnou nepopsaná stěna.
 
Ani graffiti nenašli odvahu.
Vykreslit naší povahu.
Naší bolest, touhu, naději.
Snad…. Později.
 
Slyším zvuk kamery, jak odvíjí se film.
Ptám se "co s tím?"
Není snad mou vinou,
že vše nechávám jen tak plynout.
 
Plynout po proudu řeky života.
V davu lidí samota.
 
"Ale možná"…. tiše si šeptá ta zvláštní dáma
"nemusím být sama?"
 
"Ale možná" …. tiše si šeptá ten zvláštní gentleman
"nemusím býti sám?"
 
Schválně nechávám otevřené desky.
Osude kouzelně těžký, třeba dokážeš být i hezký.
Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 06.11.2019
1595262846-nahled-angel-4538188-1280.jpg

Trochu mě bolí kolena.
To, když celá schoulená
utírám potoky slz.
Dívám se do dálky, dívám se skrz.

 

Trochu dnes v tom plavu,
neboť mám plnou hlavu
něžných vzpomínek.
Kdysi dávno, balila jsi mě do plínek.

 

Je mi dnes zvláštně a přitom hezky.
Občas jsi živote více než těžký.
Nejvíce ve chvílích loučení.

 

Vidím nás, jak společně každý den jsme zažily.
Povídaly jsme si, smály se, rády se měly, hladily.
Nic už se nezmění.

 

V životě, ve smrti pořád jsme spolu.
Každý den sedáme u jednoho stolu.
Tak osud náš byl nám daný.
Ty moje laskavá babičko více než stoletá.
Nad hlavou tvou nyní je duhová paleta.
Můj anděli strážný, milovaný.

 

Jsem ráda, že není Ti smutno a nejsi sama.
V tvém světě je další milá dáma.
Tak nějak jsme se minuly.
Naše osudy byly nám dány. Naše osudy, zdá se prolnuly.

 

Jednou, až také dojdu k těm správným dveřím
naprosto pevně věřím,
že obejmeme se všichni znovu.

 

Jsou dny, kdy srdce bolestí Ti puká a praská.
Věřím, že v každé dimenzi existuje LÁSKA.
Více síly není v žádném jiném slovu.

 

Vy všichni naší anděle.
Tiše nás strážící v rohu naší postele.
Vím, že přejete si, ať žijeme šťastně a vesele.

 

Na peřinách k ránu po Vás zůstává …. Naděje.

1595264192-nahled-necklace-with-winged-heart-2900732-1280.jpg

Přišel jsi jako César. Ach Bože.

S bederní rouškou omotanou kolem pasu.

Už neptám se "cože?".

Jsem bez kompasu.

 

Vdechuji Tvou vůni. Líbáš mě na víčka.

Pod svými schováváš svá křídla motýlí.

Cítím se bezbranná. Cítím se maličká.

Vím, že ztracená jsem již za chvíli.

 

Zákony platí v každé zemi.

Muži s duší. Moc Ti to sluší.

 

My ve hvězdách jsme uzemnění.

 

Vášeň vyvěrající z největší hloubky lůna ženy.

Ty tiché věty navždy mám uloženy.

 

Čas plyne. A já i po roce

vím, že jsi mé zakázané ovoce.

 

 

1595779068-nahled-butterfly-2049567-1280.jpg
SEN - Skvělý emoční nápad.
 
I tak dal by se chápat.
Svůj sen vždy nos si sebou.
I přesto, že občas ruce Tě zebou
Měj pevně ukrytý ho ve svých dlaních.
 
Jednou on odvděčí se Ti v Tvých splněných přáních.
 
Může mít různou podobu, velikost i tvar.
Ty jen chraň ho a nedovol, ať potká ho zmar.
 
U jednoho vypadá jako dům, auto, zlaté nitě.
U druhého říká se mu "narozené dítě".
 
Někdo touží po dálkách a poznání.
Jiný do kostela jde si pro pokání.
 
Sen. Poznáš ho, když máš ho po svém boku.
Na tváříi šťastný úsměv a jiskru ve svém oku.
Sdílet článek | Přidat komentář
komentáře: 0 | poezie / Nová tvorba | publikováno: 17.01.2018
Další stránky: 1234