Zpět v rodném domě

Aniž bych tak nějak chtěla

mám blokádu celého těla.

V noci tiše řeklo mi nebe.

"Nemohu se postavit.

Za Tebe."

A tak chodím od čerta k ďáblu.

Zbytečné je připoutávat se k mádlu.

Dokud v sebe neuvěřím,

vždy znovu a znovu padnu.

Rok.

Přišla jsem na to brzy.

Rok chyběly mi slzy.

Zachumlaná v sobě, jak v chlupaté dece.

Uvolnilo se to ve mně, přece.

Kanou…

Jedna po druhé pleskají na hranu stolu.

Jsem šťastná, že jsme zase spolu.

Já a mé slzy, tak důležité pro mě.

Schované ve mě jako v rodném domě.

Budík hlásí hodin pět.

Vítejte, slzy, vítejte zpět.